Jedna z důležitých věcí,
které se ukazují v Procesu životní integrace – LIPu – je,
že raději dlouho platíme vysoké “odpustky “ za něco, co jsme nikdy neudělali,
a že si svůj “pocit viny, trauma, strach, dramata, překážky …“ často konstruujeme sami proto, abychom se jimi mohli zabývat a

abychom se nemuseli potkat s “neznámem“ a se svou budoucností, která nesouvisí s minulostí, ale s tím, čím se máme stát a kromě jiného zahrnuje smrt.

Protože “neznámo“ je mnohem děsivější, než všechna utrpení minulosti, která důvěrně známe.
https://martinvachuska.cz/

Foto: Plzeňská synagoga