Symbiosa a oddělení v partnerských vztazích

Jedna z věcí, se kterou se potkávám s klienty, a která vytváří neustálou zmatenou dynamiku v partnerských vztazích, je kombinace dávné hluboké touhy po znovunávratu do symbiotického propojení s matkou, která je v určitém cyklu následována „dospívající“ touhou se od matky konečně oddělit a osamostatnit se.

Tento cyklus může být i velmi dramatický – neustálé střídání – strašně Tě chci! – už Tě nechci!

Prožívají ji muži ve vztahu k partnerce, ale i ženy si do svého partnera často projikují matku.

Čím větší touha po „partnerovi duše“, nebo něčem podobném, tím více to zavání právě touhou po návratu do symbiotické jednoty, splývání a prožívání (emoční, nebo energetické přicucnutí, které by mělo trvat navždy) s matkou z prenatálního období, nebo velmi ranného dětství.

https://martinvachuska.cz/akce-a-seminare/

Pokud chcete, můžete článek sdílet dál

Další články z blogu

Z matčina těla do světa

Porod v sobě zahrnuje dva prvky: jednak bolest spojenou se ztrátou matky a původního bezpečí a splynutí, které jsme u matky zažívali a jednak osvobození

Když se potká Zbožná žena a Kristus

Naše vnitřní – podvědomé, nevědomé – obrazy, se kterými se asociujeme – cítíme propojeni, velmi určují, jak žijeme a jak se vztahujeme. K sobě, jiným

Vnitřní Zdroje

Naše vědomí se dokáže v jeden moment zabývat jen několika málo věcmi najednou – maximálně někde mezi pěti a deseti. Naše podvědomí, které se kromě