Před časem jsem trochu pátral, proč Bert Hellinger, objevitel rodinných konstelací, odešel z kněžského řádu.
V padesátých letech minulého století byl vysvěcený na kněze a byl 16 let misionářem u kmene Zulu v Africe.
Tam se inspiroval kmenovými rituály a způsoby léčení rodin i jednotlivců.
Podle informací, které jsem našel, a které byly součástí jeho deníků, ho velmi ovlivnilo také setkání s místním anglikánským pastorem.
Ten mu kromě jiného „vložil“ sdělení, myšlenku, která zněla nějak takhle:
„Buď sloužíš idejím, nebo lidem.
Rozhodnutím se pro jedno, automaticky obětuješ to druhé.“
Začátkem sedmdesátých let, po návratu s Afriky, vystoupil Hellinger z kněžského řádu.
Následně absolvoval mnoho různě zaměřených terapeutických a sebezkušenostních výcviků.
Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let přetavil svůj osobní příběh, zkušenosti z Afriky i všech výcviků do vlastní terapeutické metody – Rodinné konstelace.
Takže ideje, nebo lidi?
