Jedna z nejbolestivějších ztrát je ztráta iluzí o sobě.
Iluzí o své velkoleposti a dokonalosti maskující se za přehnanou skromnost i iluzí neschopnosti a méněcennosti schované za Frikulína (free, cool and in).
Podle mě vidina těchto ztrát stojí za tím, proč velká část schopných lidí nikdy nezačne nic dělat sama za sebe.
Nejsou schopni se vzdát vězení svých představ o sobě ve prospěch toho, kým skutečně jsou.
Bytí “obyčejným člověkem“ má ale kromě podstatně menšího energetického výdeje na udržení v chodu výhodu v tom, že je v tomhle oboru málo konkurence.
