Velká část mužsko – ženských bojů souvisí s výmluvami a vlastní identitou.
Muži si časti berou ženy jako výmluvu pro to, že vedle nich nemohou žít sami sebe.
Ženy si často berou muže jako výmluvu pro to, že vedle nich nemohou žít samy sebe.
A rozehrávají se nekonečná dramata a hry na …. „kdyby nebylo tebe“, kterými je možné naplnit celý zbytek života a tím se se svým skutečným Životem úplně minout.
Pokud pak „překážka“ a „drama“ z nějakého důvodu zmizí, často se ukáže, že člověk vůbec neví co sám/a se sebou, a že téměř všechno, co ve vztahu tomu druhému otloukal o hlavu s tím, že to kvůli němu/ní nemůže dělat, bylo jen záminkou k boji, mlhou a prazdnou „vatou“.
